Furry.cz
|Texty|Obrázky|Členové|Furry FAQ|Forum|
Volnej pokec   (3477)


Mhahah Vivat revolution >:3

Sem muzete davat co koho napadne,proste takovej pokec:) je to vlastne neco jako furnicek akorat s tou vyhodou ze se tu muze na prispevky reagovat

High Fiiiiiive :33
Anketa: Roll duck
 
na stránku
Poslat zprávu uživateli Mafis
Mafis      ---   18:11   17.02. 2007 
Kazde dite je jine kazde me jinou povahu a diky tomu se boji neceho jineho.
Nekdo se boji certa a nekdo treba draka .
Zalezi taky na rodicich jaky zvoli pristup.

K ty narnii 1 dil carodejuv sinovec
2 dillev carodejnice a skrin
3 dil kun a jeho chlapec
4 dil princ caspian
5 dil cesta chodce za usvitu
6 dil stribrna zidle
7 dil posledni bitva

Lewis si uvedomil ze zasazuje krestansky pribeh do nove formy.
Predpokladejme ze by byla nejaka narnie a nejaky bozi syn az by se stal clovekemnaseho sveta tam by se stal lvem a pak si predstavme co by se delo.
dal ...

pro Olven: urcite si ji precti :) .
Lewis jednou rekl : "Protestuju proti tomu aby se v mych knihach hledalo neco co by mohlo cloveku zabranit v tom aby si vychutnal samotny pribeh" .

Takze kdo tam bude chtit nalezt nejake prirovnani k jakekoliv vire najde je.
Kdo se ale chce ponorit do bajecneho sveta a prozivat dobrodruzstvi bude mu jedno jestli tam je nejaka pripominka krestanstvi je nebo neni :)
tot vse ...zatim :)
Poslat zprávu uživateli arien
arien      ---   17:34   17.02. 2007 
doplneni... lev, carodejnice a skrin neni prvni dil. prvni dil je carodejuv synovec. a narnie zacala byt desive moralizujici az v poslednich nekolika knihach, zvlast ta uplne konecna, jak aslan znicil narnii a udelal novou, jak vsechny deti umrely ve vlaku... ble. myslim, ze se to bylo divny...
a jinak, horory pro male deti nejsou potreba. mne vykladala prababicka jak ji umirala matka a babicka jak ji umirala babicka a jak ji prosila, aby ji zabila. Myslim, ze mne to jako sestiletou dostatecne obrnilo. Pohadky maji a musi mit vsechny moralizujici charakter, od toho jsou to taky pohadky, ne? ale je zvlastni, jak se menim. ted, kdyz jsem velka a stara krava (jak s oblibou rika maminka :), mi to prijde desny, ale kdyz mi bylo tech 6, tak mi to ani neprislo.
Poslat zprávu uživateli greytail
greytail      ---   20:49   15.02. 2007 
Jak ten lišák dopadl, Rusty? Já jsem Narnii nečetl, ani jsem to neviděl a jsem strašně zvědavý:)
Poslat zprávu uživateli Rusty Fox
Rusty Fox      ---   20:39   15.02. 2007 
No.. ja nevim, ale "kosticky" je i pisnicka od Tri Sester :)
(Hraval jsem si s kostickama jako maly chlapec
i z mramoru destickama, hrobnik byl muj otec.. ) :]
Ale k psovitym v Narnii.. zas to vyvazuje lisak, ten je zas vylozene kladny :P (i kdyz na to doplati..)

Toz pohadky.. nekde doma mame sbirku Chodskych (povesti, pohadek? sam uz nevim) a tam jsou pomerne bezna strasidla jako firewall (pardon Ohniva zed) ,krvavy koleno a podobne :] A chudy sirotek v jedne z nich nakonec dobre skonci, kdyz se utopi v bazine. Jeho pistalka hraje bahennim vilam, a zly sedlak co ho tam dohnal a ted to musi poslouchat se z toho nakonec obesi.. a me to popravde v mych deseti az dvanacti prislo jako velice fajn :]


[Příspěvek byl upraven 2007-02-15 20:39:44]
      ---   14:26   15.02. 2007 
Navíc si vem, že ty děti fungujou jinak. Jedno malé dítě mi jednou málem rozmáčklo morče a ještě se vesele smálo, jak mu lezou oči z ďůlků. Malé děti se musí nějak naučit, že hrát si s kostrama je špatné a že je možné uhořet a tak dál.
      ---   14:22   15.02. 2007 
jojo... ja som si to cital a som teraz zdeformovany...
myslim, ze ista miera rozumne podaneho nasilia detom nema co vadit a je skor vychovna...
      ---   14:14   15.02. 2007 
Jojo, strašně jsme vyměkli. Dětem horrory patří. Dospělý trne hrůzou, jak Nebojsa nese bágl na hnátu a malé dítě se usmívá a říká si: "Bim bam, bim bam.", zatímco se mu tiše deformuje podvědomí.
      ---   14:10   15.02. 2007 
Mysh, no on taky zbornik Pavla Dobsinskeho, Slovenske narodne rozpravky - tam je slusna zbierka hororov... Mam dakde vydanie s ilustraciami Martina Benku a kazda rozpravka zacina celostrankovym farebnym obrazkom... Taky nebojsa, ako ide do sveta, v ruke lebka a batoh prevezeny cez plece na stehenej kosti... :-)
      ---   14:07   15.02. 2007 
Jamango: Wow!

Olven: Tak se nezlob! Ale představ si, že jsi Lewis. Dlouhodobým úsilím se ti podařilo najít si cestičku ke křesťanství a hluboce jsi uvěřila. No a rozhodla ses, že tuhle svou cestu a svou víru vtělíš do knihy pro děti, aby ty děti tu samou cestu našly snáze. Tak napíšeš Narnii. A pak ti bude někdo upírat nos mezi očima, že tam křesťanství není, že to by se dalo říct o všem. No... dalo. :) Ale chápeš ten rozdíl, že?
Poslat zprávu uživateli Jamango
Jamango      ---   14:02   15.02. 2007 
... "Tak byl jednou jeden kocourek a jedna kočička. Už je tomu dávno. Kocourek byl všecek krásný černý jako uhel a kočička všecka krásná bílá jako mléko. A měli se rádi. Tu se jim jednou narodila koťátka. Tři, dva kocourci a jedna kočička. Ten jeden byl krásný černý jako uhel, ten druhý byl krásný bílý jako mléko, a ta kočička byla krásná mourovatá. Měli se rádi a byli hodní. Vždycky si pěkně hráli anebo pomáhali tatínkovi a mamince příst. Jednou pak zjara povídala maminka: Děti, já půjdu s tatínkem chytnout nějakou myšku anebo něco, abyste neměly hlad. Buďte hodné a mějte se rády! Přijdeme hned. A ještě vám zde drobátko zatopím, aby vám nebylo zima.
A ještě jim drobátko zatopila, a šla a zavřela za sebou dveře, aby jim tam někdo nevlezl. Koťátka si pěkně hrála. Až pak kocourci, že se budou porážet. A kočička, že také. A tak se poráželi a poráželi, takže se ten bílý kocourek dostal dospod. Bolelo ho to, ale také ho to zlobilo. A tak, on že si už s nimi hrát nebude. Sedl si ke kamnům, pěkně se lízal a povídal jim: Však hleďte; já jsem krásný bělounký jako mléko, a ne takový špinavý jako sopouch a takový černý jako uhel. Ale druhý kocourek: Ó, že on je mnohem krásnější, že je navlas takový jako tatínek. A kočička se teprve počala chlubit: Ó, že ona je nejkrásnější, že je černá i bílá.
A tak se začali hádat, a hádali se a hádali, a pak se začali strkat, a strkali se a strkali, až strčili do kamen. Kamna se zbořila, oheň se vysypal, ve světnici to začalo hořet, police, postel, almara, stůl; všecko hořelo - a koťátka chtěla utéci, ale dveře byly zavřeny. A tak křičela a křičela, ale oheň je přece sežral. A když přišel tatínek a maminka, už byli kocourci a kočička spáleni, a chaloupka byla spálena, a všecko bylo spáleno, protože byla koťátka neposlušná. A tatínek a maminka plakali. A tam nedaleko byl kopec, oni na něm pověsili zvonec a zvonili a zvonili, a už je té pohádce konec. Bim bam, bim. bam, bim bam -"
Brouček poslouchal. Líbilo se mu to. Držel maminku za ruku, říkal si bim bam, bim bam ...

Jan Karafiát: Broučci