 | |
| Název: | O drakovi a želvě | | Žánr: | Povídka | | Autor: | Dragea | | Zveřejněno: | 07.08. 2007 | | | | | Poznámka autora: | Pohádka o dračí síle a želví moudrosti... | | |
| Byl jednou jeden drak a ten si svobodně létal po zemi, kam se mu zachtělo a
užíval si krásných teplých dnů. Byl celý černý, od hlavy až ke špičce ocasu,
a jeho žluté oči zářily jako dvě hvězdy na temném nočním nebi. A jaké vám on
měl drápy. Ty byly ostré, že by jimi mohl jednou ranou přepůlit slona.
Prostě se mohl se svojí obrovskou silou jen chlubit.
Jednoho dne, když přelétal nad vyprahlou pustinou, uviděl tento drak na zemi
něco, co ještě nikdy neviděl. Byla to želva, ale pro draka to bylo něco
nového. V jeho očích to byla jen jakási hromádka čehosi s nožičkama. Drak
byl ještě mladý a přemohla ho zvědavost, a tak sletěl dolů, aby si to
podivné stvoření prohlédl zblízka. Přistál přesně před želvou a začal si ji
prohlížet. Za chvíli z krunýře vykoukla malá želví hlava a drak se tak
lekl, až malém nadskočil. Želva se podívala na vyděšený a zároveň zvědavý
pohled mladého draka a začla se smát. Drak se vzpamatoval a strašně se
naštval, protože pomyšlení, že se mu takový malý tvor posmívá, ho
rozčilovalo.
,,Ty!" ukázal na želvu. ,,Ty se mi chceš posmívat?! Podívej se na mé svaly a
drápy. Kdybych chtěl, můžu tě rozpůlit vejpůl!", vychloubal se drak a jako
důkaz ukázal želvě své ostré drápy.
,,Síla není všechno, mocný draku. Co takhle moudrost? Vsadím se, že ji vůbec
nepoužíváš.", řekla želva.
,,Ale se silou dokážu všechno." řekl drak a rozsekl menší stromek na kousky.
,,A co si vůbec za tvora, že mi dokážeš odporovat?" otázal se.
,,Jsem želva. Myslím si, že když budeš uvažovat moudřeji, tak toho dokážeš
víc, než s pouhou silou."
Drak vztekle zařval, protože ho želvina řeč urazila a chystal se, že želvu
rozsápe, jenže když už se drak napřahoval, najednou želva zašeptala, tak aby
to slyšel jenom drak: ,,Pozor!" a schovala hlavu a nohy do krunýře.
Drak nechápal, ale želva ještě stačila říct: ,,Za tebou."
Otočil se v poslední chvíli. Kolem hlavy mu proletěl šíp a on pohlédl do
tváře rytíři na koni. Uvědomil si, že mu želva zachránila život.
,,Děkuji" zašepal směrem k želvě, skočil na rytíře, jednou ranou tlapy ho
zabil a koně nechal běžet.
Když se želva odvážila vystrčit hlavu z krunýře, bylo už po všem a drak
stál, s úsměvem na tváři před ní.
,,Děkují ti, želvo. Zachránila jsi mi život. Jsem tvým dlužníkem." řekl.
,,Ale to za nic nestálo." odpověděla mu želva.
,,Víš co mě napadlo, želvo? Budeme kamarádi. Ty budeš mojí moudrostí a já
tvým ochráncem."
Když želva souhlasila, drak si lehl vedle ní a povídali si a povídali, dokud
neusnuli.
A jestli neumřeli, tak jsou kamarády dodnes.
Konec
| << zpět
Komentáře k tomuto dílu |  | Pjeta --- 17:30 27.08 2007 |
mbala:bereš to moc doslova... |
 | --- 07:23 18.08 2007 |
Skvělá pohádka!
Tři drobnosti, které mně obzvlášť potěšily:
1) Přepůlit želvu vejpůl umí leckdo. Ale kdo ji dokáže přepůlit vej-něco jiného?
2) Ekologicky smýšlející drak rozsekl menší stromek. Dost by zkazilo dojem, kdyby to byla stoletá lípa. Bod pro draka.
3) Kolem hlavy proletěl šíp, drak se otočíl a pohlédl rytíři do tváře. To dává skvělou představu velikosti draka - pouhým otočením hlavy se dostal k zdaleka střílejícímu rytíři tváří v tvář.
4) Drak si dal dojemně záležet na tom, aby skočíl na rytíře a zabil ho, ale koně nechal běžet. Dva body pro draka, protože skočit na rytíře na koni a přitom neskočit na koně je docela fuška! |
 | saphi --- 20:47 15.08 2007 |
Docela pekna a kratka pohadka. Libi se mi, ze to dava velky prostor pro fantazii, pritom se od dejove linie neda odtrhnout. Pekne vymyslene a docela poutave. Nicmene tam mas jednu, rekl bych zacatecnickou chybu, a sice, ze neustale opakujes spojku A... vic, nez je zdravo.
Jinak moc pekne ;) |
 | Dragea --- 17:06 07.08 2007 |
tak koukám, že se to nějak divně zarovnalo... |
|
|
|
