Domov českých a slovenských furry zvířátek * Home for czech and slovak furry animals

<< zpět

Název:

Tečka za minulostí

Žánr:

Povídka

Autor:

blackwolf

Zveřejněno:

11.11. 2006

Poznámka autora:

Výjimečně jsem dostal inspiraci na něco trošku odlišného od toho co píšu normálně, tak jsem to napsal:) I když jak moc se to povedlo či nepovedlo si netroufám hodnotit.

Temnotu za okny prořízl blesk vylétnuvší z černých mraků těžších než olovo.
Zvedl hlavu od papíru, zahleděl se do nicoty za oknem a jeho mysl naplnila spousta roztodivných myšlenek.
Z úvah ho vytrhl až další blesk a ohlušující hrom, který jako by ho chtěl vyrvat z místnosti a vztekle jím praštit o oblohu.
Zvedl ze stolu pero, které mu předtím vypadlo z ruky, a dopsal poslední řádky:

"...dál už to nevydržím.
Minulost. Ta strašná minulost. Musím to ukončit. Definitivně.
Žij blaze, sejdeme se na Věčnosti.

S Láskou Artur."

Ještě jednou si dopis přečetl, aby se ujistil zda výsledek odpovídá jeho představám. Spokojen se svým dílem se zvedl od stolu a došel na druhý konec místnosti k polici plné rozmanitých voňavek a parfémů. Namátkou vybral jednu z lahviček, přičichl k obsahu a několika kapkami pokropil dopis. Zavřenou lahvičku vrátil zpět na místo a začal pohledem prohledávat zbytek police. Za chvíli našel co hledal – malou nevýraznou skleničku mající místo popisku žlutý štítek se stylizovanou lebku. Spokojeně se pousmál a vzal lahvičku z poličky.

Položil ji na stůl, ze zásuvky vyndal malý štěteček a natáhl si kožené rukavice. Lahvičku opatrně odšpuntoval, namočil v ní štěteček a jejím obsahem potřel okraje papíru. Dopis přeložil a vložil do koženého pouzdra. Rozehřál nad svíčkou pečetní vosk a pouzdro zapečetil. Rukavice i se štětečkem hodil do krbu a několik minut pozoroval jak hoří, přistrkuje je masivním železným pohrabáčem.

Pomalu se vrátil zpět ke stolu a zazvonil na zvoneček. Za pár okamžiků ze s hlasitým vrzáním otevřely masivní dubové dveře a v nich se objevil sluha. "Co si přejete, pane?" "Jděte do skleníku, nařežte kytici těch nejlepších růží a odneste jí je spolu s tímhle." "Ano pane." Podal sluhovi pouzdro s dopisem a pokynul mu směrem ke dveřím. Sluha se uklonil a odešel.

Bouře za okny mezi tím ustala, skrze rozšklebené trhliny mezi mraky se usmívala azurově modrá obloha a krajinu zvolna zalévala načervenalá záře zapadajícího slunce.

Komentáře k tomuto dílu

arien --- 18:02 12.12 2006

libive. zajimave. hezky otevrene.

Mikairu --- 21:27 16.11 2006

je to zvláštně otevřené.....hmm vytržené z kontextu jakoby a to je na tom to zajímavé, spolu s poutavým stylem psaní.. vážně dobrý Blacku ;)

blackwolf --- 21:00 11.11 2006

Dobře, tak to neni epické, no;) Vzhledme k tomu že literární teorii nerozumím, tak pro příště raději zůstanu u osvědčené metody - o tuto stránku výtvoru se nezajímat:)

Xkun --- 19:34 11.11 2006

Jestli se nahodou desne nepletu, ze epicke znamena zamerit se hlavne na dej, zatimco lyricke znamena zamerit se hlavne na krasu slova, pak je to myslim spis lyricke... O deji se mluvit neda, ale napsane je to pekne.

Vlk00 --- 15:18 10.11 2006

Trosku zbytecne nenarocne a prvoplanove. Takhle samo o sobe to slibovanou epicnost jaksi postrada, vypada to spis jako splneni si snu aspon na papire.

corneille --- 19:13 08.11 2006

pěkné...akorát tak správně dlouhé, jednoduché, nenáročné, odpočinkové. Líbí. :)