Ehm... ja bych jen opravil - ta cast, kde ma Spirit ve vagonu depku je dle meho nazoru jedina cast spirita, na kterou se da koukat, zbytek je strasny :>

*položil na zem zbrusu novou krabici se zářivým nápisem SAOP - MADE IN CHINA, vyplazil se na ní a upřel svůj pohled přímo před sebe*

Nějaký vandal mi změnil pohlaví na samici. Růžová tlapička u jména toho ale zase tolik neznamená. Správný samec je samcem i pod vrstvou make-upu a v slušivém kostýmku a lodičkách. Například já jsem si nedávno koupil absolutně gay přívěšek na klíče s růžovým řemínkem s obrázkem jednorožce na duhovém pozadí...

O tom ale mluvit nechci. Jsem rád, že furry fandom/komunita existuje a hodně nářků moc nechápu. Rád bych připomenul pár pozitivních momentů:

Začátek - když najdu někoho, kdo má stejné zájmy jako já. Kdo si myslí, že člověk je jenom jeden z obrovského množství živočišných druhů, z nichž každý ho v něčem předčí. Kdo si myslí, že Olveniny obrázky jsou fakt super. ;) Kdo by rád měl pořádné uši se kterými se dá opravdu hýbat. Kdo má rád mého oblíbeného Lvíko Krále. Kdo zvířatům opravdu rozumí a uznává je. Kdo se baví i jinak, než mainstreamově.

Navazování přátelství. Furry, který se mi ozve v intercomu, nebo se se mnou zapovídá na chatu. První setkání se naživo. První srázek v čajovně. První větší sraz, třeba EuroFurence, nebo teď už ČeSFuR. Ikonka do LiveJournálu darem, obrázky ve sketchbooku.

Objevování furry světa. Furry fandom je vlastně obrovský a je v něm spousta zajímavých lidí. Když najdu nového furry artista, jehož styl mi skvěle sedí. Nebo aspoň obrázek, který mne inspiruje. Když mi někdo doporučí knížku, která je o snech podobných mým. Cestování.

Inspirace k vlastní tvorbě. Skicy, reakce na ně, rady jak dál. Vlastní povídky, básničky, věci které by jinak nevznikly.

Odvrácená strana srsti. Fantastické rozkoše, bezpečné experimenty s vlastní sexualitou, možnost se lépe poznat a být skutečně sám sebou bez nátlaku společnosti. Pokud jsem gay - tady to je stejně normální, jako hetero. Na rozdíl od Olven si nemyslím, že furry fandom z někoho může udělat gaye... to bychom mohli udělat antifandom a spolu s křesťany homosexualitu vymýtit.

Furry lifestyle - když už furry fandom přejde do krve natolik, že ho žijete - je kromě zábavy i obživou, filozofií, náboženstvím.

Konec - když se podíváte zpátky na to, co vám fandom dal a uvědomíte si, že je jenom malou částí vašeho já a že je pro vás hlavní něco jiného. Ale stejně si ještě čas od času přečtete furry komiks a na stěně vám visí oblíbený originál od Dark Natashy.

A teď k tomu negativnímu. Dovedu si představit, že po nadšení může přijít vystřízlivění a zklamání. Pamatuju si velmi živě, jak mně na TLK mucku šokoval jeden panter, který se zcela veřejně pustil do TS se lvem... a to to ke všemu byli oba samci! Taky mně někteří furries zklamali. Ale pokud vám něco vadí, tak to prostě nedělejte, pokud vám někdo vadí, tak se s ním nestýkejte - být součástí komunity neznamená se vzdát sebe sama.

Co se týče deprese - rád jsem si četl Drirrovy posty, dokud je ještě psal, protože mne fascinoval jeho způšob nazírání na svět. I pro smutnou báseň nebo povídku je místo. Vlk má ze Spirita nejradši tu část, kde má Spirit ve vagóně depku, protože mu přijde jako ze života. Sheriffův cynismus je dokonce přímo očistný.

Takže když to shrnu - pozitiva podle mně výrazně převyšují negativa. Pokud tomu u vás tak není, tak se netrapte a zkuste něco jiného, třeba zrovna to modelování vláčků. Nebo přestaňte jít hlavou proti zdi a najděte si pár furries, se kterými si rozumíte, místo snahy celý furry fandom předělat.

Pokud chcete házet shnilou zeleninu, preferuji sladké brambory a mršiny. Děkuji.

*se prochazi kolem recniku,ohonem drzi jednu tyc,v tlapach druhou,a mezi nema je napnut transparen : Vse muze byt i naopak *

*při jednom z řečnických výstupů řešícím změnu složení furry komunity vyleze na nejbližší balvan, poskakuje a piští*

O tempora! O mores!

*premysli na co nebo na koho by vylezl*
Bedynka, zda se, neni povinna.

Co furries, predevsim starsi generace, zvolna objevuji je, ze se zmenila struktura komunity.
Nevim, jak je to s introvertnimi troskami. Mezi temi puvodnimi patnacti Otci furriky jich zda se nebylo tolik.
O spojitosti mezi osobnimi problemy a vznikem furryho jsem uz mluvil jinde, faktem je, ze introvertu je to pomerne dost.
Druhak a mnohem duleziteji - dokud nas bylo malo, bylo vice ci mene nutne jeden druheho tolerovat, protoze vyber byl omezeny a nedalo se zdaleka tak dobre drbat, protoze beztak vsichni vedeli i kdo mel co k snidani.

V soucasne dobe uz neni nutne vychazet s clovekem, se kterym ma dany furry minimum nebo nic spolecneho. Dle meho nazoru je to velmi dobre - furries se nepokouseji mit radi vsechny, prateli se s temi, se kterymi si rozumeji, k ostatnim pristupuji podle toho, jake z nej maji pocity. Takhle to funguje jak ve furry komunite, tak temer vsude jinde.

Verim, ze furry komunita neni -jen- o sexu. Na druhe strane zkusil jsem si predstavit, co z ni zbude, kdyz zmizi vsechno co se primo nebo neprimo odkazuje na sex. Doporucuji se nad tim taky zamyslet, je to docela zajimave jak ne urovni obecne tak pro nektere i na urovni osobni :>

Furry neni povinen byt nekonecne tolerantni. Stejne tak neni povinen byt ani jasnovidny. Pokud ma nekdo problem, je dobre o nem rict. Pokud mozno puvodci problemu, ne vsem ostatnim. Pokud nekdo chce, aby mu bylo s problemem pomozeno, bylo by zadouci o pomoc pozadat.
Mit jiny nazor a hajit ho neznamena mit osobni vyhrady k furrymu, ktery ma nazor jiny. Pokud mate pocit, ze nekdo s takovym nazorem je pitomec, zkuste zapremyslet jak musit vy pripadat jemu.
Pokud nekdo neni schopen zvladnout ani tehle nekolik uvah, davam od nej tlapy pryc. Mam svych problemu dost i bez nej.

Nenavist k lidem je, doufam, poza u kazdeho. Predpoklad, ze furries jsou neco lepsiho nez lide je pricinou mboha zklamani. Nejsou, jsou to lide se vsemi lidskymi vlastnostmi a to jak dobrymi tak spatnymi v ruznych kombinacich.

*vyskoci z davu a hodi dve plesnive hraskove kulicky, jednu po Arixovi a druhou po Greyovi* :o)

"Nejsou lidi jako clovek! 'Lidi' - to je dvojsmyslny pojem. Globalne jsou to blby tvorove kteri si podkouavaji pudu pod nohama a niceho si nevazi. Ale ve skutecnosti je to skupina skvelych, vyjimecnych, uzasnych, hodnych, milych, hezkych, nenapadnych, podivnych, zlych, skodolibych, odpornych, krutych atdatd... cloveku. Clovek sam o sobe je bezvadny tvor. Lide nemohou byt ani dobri ani spatni, protoze to je seskupeni dobrych a spatnych cloveku" :))

* jde kolem a mrští po Olven shnilé rajče a po Greyfurovi zapáchající vejce *
Nejsme osamocené nesnášenlivé zakomplexované intorvertní trosky v depresi!
Máme rádi lidi!
Jsme lidi! (a zároveň furríes)

*Vyskocil na popelnici*

Mile furstvo. Rad by som prezentoval aj moj pohlad na komunitu, jej funkcie a fungovanie, alebo skor mozno reakciu na predrecnikov, mozno to cele z trochu ineho pohladu.

*povzdychol si*

Nez som do komunity prisiel, a to este neexistovala stranka furry.cz, bolo nas ale 15, z toho do desat “aktivnejsich”. Nedali sme sa dokopy, lebo sme mali na vsetko rovnaky nazor, ale preto, lebo sme vsetci boli furries a nikto nechcel byt sam. Ten kto o sebe vedel, ze je furry ci dlak uz daleko predtym nez sa dostal na furry.cz vie, ako tazka je samota s vedomim, ze nieco na vas je ine nez u ostatnych… Ked vidite tie nechapave pohlady, preco ste si kupili gycove tricko s vlkom, alebo preco mate doma 10 plysakov a kupili ste si dalsieho, alebo preco pozerate rozpravky “pre deti” ci oblubujete furry Art… Preco sa niekto chce prezliect do kostymu vlka, alebo preco nim chce byt, preco sa spravate “cudne”, nenormalne… A zrazu zistite, ze nie ste sami. Su tu dalsi ako vy. Su sice z inych krajin, ale co uz, aspon ze su a chapu vas. Mate konecne moznost pri nich byt sami sebou. Lenze existovat stale cez internet sa neda. Takze hladate niekoho blizsie. Po tak dlhej dobe je vam zo zaciatku jedno ake ma ten druhy nazory, hlavne je, ze vam rozumie. Psycholog by povedal nieco mudre snad to, ze dolezite je aby bol jedinec v dusevnej pohode a tento niekto mu ju moze poskytnut. U niektorych je ta potreba niekoho blizkeho taka silna, ze moze zatienit aj fakt, ze ten druhy je rovnakeho pohlavia a moze vzniknut naklonnost, ktora je ale skor dosledkom nedostatku prilezitosti a partnerov druheho pohlavia nez toho, ze by sa ten dotycny stal gayom.

*na chvilu sa zarazil*

Ale o sexualnom spravani som nechcel. Je to kazdeho osobna vec do ktorej druhych absolutne nic nie je a hlavne, FURRY NIE JE O SEXE a variaciach jeho prevedenia, ako uz spravne podotkla Olwen. Co som tym chcel povedat je , ze akekolvek nazorove rozdiely na zaciatku su prekryte pozitivnym pocitom z toho, ze nie ste sami. Ako vsak komunita zacina naberat clenov, stane sa, ze sa rozsiruje i mnozstvo nazorov a je vacsia sanca, ze najdete niekoho s kym mate viac spolocne. Tam zacinaju prve rozpory. Pocet clenov je zu dostatocny na to, aby aj ked sa postavite proti nazoru druheho a budete hajit ten svoj, nezostanete sami, lebo mate zu niekoho, kto s vami trebars sympatizuje. Toto je pricina prvej z kriz furry.cz, ktora v niekolkych vlnach trva doteraz. Ti citlivejsi zrazu vidia, ze dobri priatelia sa zacinaju skriepit, co obcas vedie k rozpadu priatelstva, obcas priatelstvo vydrzi i rozlisne pohlady na svet. Zalezi od tolerancie zucastnenych. Presne toto sa stalo vazeni. Ked sa na to spatne pozeram, nic viac nic menej.

Ale mame tu aj iny fenomen. Su tu aj furries, ktori sa stanu furries vtedy, ked sa s komunitou stretnu. Tito nemaju taky hlboky citovy vztah ku komunite, ako ti, co boli furries uz nez sa do nej dostali. Ale aj toto je v podstate individualne.

Iste, furdom nie je vsetko. Pre niekoho je to len sposob ako sa vyblbnut, iny ho berie smrtelne vazne, niekto ho berie ako rodinu, niekto ako tlupu priatelov. Priznam si – som zavisly na furdome, som zavisly na vas. Trapi ma ked vas nieco trapi, snazim sa pomoct, lebo viem, ze ked nieco trapi mna, vzdy tu najdem niekoho ochotneho pomoct. Mam takychto priatelov aj mimo komunitu, ale je ich malo, a ani zdaleka nevedia o mne vsetko – u niekolkych som skusal sa zdoverit a po niekolkych spaleniach sa som jednoznacne mussel skonstatovat, ze ich tolerancia ma hranice pozdlz toho comu sa vravi “normalne”, a niektori ma odpisali, alebo nase vztahy ochladli. Poviete si, ze to asi neboli spravni priatelia, ale Olven ma pravdu, ze nikto nie je povinny byt nekonecne tolerantny.

*olizol si cumak*

K tej tolerancii. Pokud je na kanale 15 furrikov, ktorym yiff nevadi a objavia sa dvaja, ktori zacnu kricat, ze to tam nechcu, kto ma byt tolerantny ? Su dva sposoby riesenia. Bud sa prisposobi tych 15 tym, ze prestanu, ale potom nechapem, preco sa na kanale pretriasaju pocitace, ktore tiez nezaujimaju kazdeho, preco sa tam trebars bavia furrici o hudbe, co tiez nie je pre kazdeho atd. Tymto smerom sa dostaneme k tomu, ze na hlavnom kanale bude ticho, aby sa ucinilo tolerancii zadost. Druha moznost je prisposobit sa vacsine. Osobne to povazujem za realnejsie a lepsie riesenie.

A ku kricaniu a presazovaniu svojho nazoru. Ano, ani furrik nemusi byt nekonecne tolerantny. A povedat svoj nazor je dolezite. Ale takisto je dolezite ako sa taky nazor poda. Niektori prskaju uz hodnu chvilu. Rypu do kazdeho, urazaju a osocuju. To NENI ten spravny sposob. Kam sa podela konstruktivita ? Kam sa podela argumentacia ? Kam sa podeli dobre mravy ? Ano, aj mne obcas prasknu nervy a nenecham si len tak skakat po hlave, I ked ako spieva Jaro Filip, mozno by bolo lepsie obcas kusnut sa do jazyka a premlcat to, alebo sa vyzalovat nejakej butlavej vrbe… Ale cest obcas neda. Ale ak na nieco reagujem je to preto co povedal NIE preto KTO to povedal.

*poskrabal sa zadnou tlapou a potom sa oklepal*

Este snad k tej neznasanlivosti k ludom. Vela furrikov a rovnako ako aj ja, deklaruju, ze nemaju ludi radi. Ono mozno je to skor nieco ako “pose”, stanovisko, z ktoreho sa vychadza. Neznamena to, ze nepoznam mnozstvo skvelych ludi a nemam mnozstvo uzasnych kamaratov. Napriklad to znamena to, ze ludom neverim. Ludia dokazu veci, z ktorych sa mi rozum zastavuje. Nemam rad ludske pravidla spolocnosti, nemam rad nalepku “normalny”, na ktorej sa tato spolocnost zaklada. Niekto mi raz povedal, ze je rozdiel medzi ludmi, anonymnou masou, na ktoru sa daju hodit vsetky negativne vlastnosti a clovekom, konkretnou osobou, ktoru poznam a ku ktorej mozem priradit vlastnosti. Ked sa tak zamyslim, takto uvazuje dost velka cast z nas. Takze ked hovorim ze nemam rad ludi, vacsinou tym myslim toto.

*sa postavi na rozkladaci stolcek, ktory zhodou okolnosti lezal len tak pohodeny vedla a odkasle si*
Rada by som tak trochu zareagovala na tu milu slecnu, ktora tu stala pred mnou.
Takže: Skupinová myseľ.
*trochu sa osije a utriedi si myslienky.*
Určite poznáte Carla Junga a jeho teóriu Kolektívneho podvedomia(resp. nevedomia). A ako to súvisí s furry komunitou? Skupinová myseľ je myslenie skupiny podobne zmýšľajúcich jedincov, ktorá sa pohybuje v kolektívnom nevedomí. Je to niečo ako mikrokozmos ktorý odráža makrokozmos kolektívneho nevedomia celého sveta. Každá organizácia je vo vetšej či menšej miere "obdarená" skupinovou mysľou-ľudia sú prepojení svojími myšlienkami a chovaním za účelom dosiahnutia istého cieľa, nech už je akýkoľvek. Zaujímavé na skupinovej mysli je, že nikdy nestagnuje. Po odchode určitého jedinca sa skupinová myseľ stiahne a naopak, pri príchode nového sa snaží roztiahnuť a absorbovať ho do celku. Pokiaľ "energia" toho šlena nevybruje na rovnakej úrovni, kolektívna myseľ ho vylučuje, pokiaľ však jedinec, alebo jedinci zotrvávajú v tomto prostredí, narušuje to celú komunitu. Vo väčších skupinách sa táto rovnováha udržuje ťažšie a je úlohou každého člena prispieť k pozitívnemu rozvoju danej skupiny, inak smeruje k zániku a rozpadu.
*chvíľa ticha, nádych a odkašlanie si*
Takže to by bola jedna teória, ktorej prezentáciou som si dala za úlohu presvedčiť ťa *neurčito zameriava pohľad striedavo na tých pár tvorov, ktorí ešte znechutene neodišli*, že i tvoja pasivita nás zabíja :}. Tak sa vzchopme a bojujme za lepší svet! A poprosím zložiť tú tabuľku s nápisom "Animal farm", to nie je tak celkom, o čom som hovorila. Ďakujem.
*zoskočí zo stolčeka a snaží sa splynúť s okolím*

P*ři začátku Olvenina proslovu vykřikuje:

Kolik?

Kolik?

Z kolika?

Kolikrát?

*a protože se jí nedostalo okamžité odpovědi, zamračeně se škrábe zadní nohou za uchem a kouká okolo, jestli neuvidí nějakou nesnášenlivou introvertní trosku s depresí.