Dá se to formulovat ještě jednodušeji - proti kultuře, která provádí zabíjení, mučení a zotročování (i) vlastního obyvatelstva, je třeba zasáhnout. Lepší by byl zásah pod hlavičkou OSN, ale co čekat od organizace, kde předsednické místo komise pro dodržování lidských práv náleží Libyi a kde většina států nejsou demokracie.

Grey:
1) Irák. Pro válku v Iráku je dostatečným argumentem počínání Saddáma Husajna a strany Baas po celé desítky let, co byli u moci. Několik miliónů zavražděných Kurdů a šíitů. Výmluva Bushe, že vstupuje do konfliktu kvůli ZHN byla hloupá, ale možná nutná, aby vnitropoliticky myšlenku útoku na Irák prosadil. Zemi přivedli na pokraj občanské války, ale vyvedli ji z mnohem horší diktatury - ať už to posuzuješ z hlediska počtu obětí nebo perspektivy přeživších.

2) Strategické zájmy průmyslu - ty jsou na obou stranách. Evropská unie (především Francie a Německo) ochotně spolupracují s autoritativními režimy v oblasti Blízkého východu a jedním z důvodů jejich odmítavého postoje k útoku na Irák byly obchodní zájmy v Iráku; tady není rozdíl. O financování dříve iráckého a nyní íránského jaderného programu nemluvě.

3) Každá kultura je svým způsobem jedinečná, to určitě. Je to stejné, jako když uvidíš vraždění za dveřmi cizího bytu - pokusíš se oběti pomoci, bez ohledu na průnik do cizího soukromí. Trestní zákon na to pamatuje "stavem krajní nouze", kdy při záchraně života můžeš bez obav porušit řadu zákonů. A počínání Husajna v Iráku, Miloševiče v SFRJ, Talibanu v Afghánistánu splňovalo znaky krajní nouze i tehdy, pokud by režim byl agresorem "jen" vůči vlastnímu obyvatelstvu. (Což je případ Iráku; souvislost mezi ním a Al-Kaidou potvrzena nebyla).

4) Ad 11. září - tady nechápu tak úplně na co narážíš; zda na to, že Taliban byl USA podporovaný proti Rusům? Nebo na americkou podporu Izraele, bez níž by dávno zanikl?

5) A ad americké zájmy - jestliže na jedné straně je ochrana života a občanských práv, byť ne jako hlavní zájem a na druhé straně je potlačovaní téhož a zabíjení, je výběr jednoduchý. Svět bez USA by byl o něco nebezpečnější, než je teď. Časem i pro ČR.

Hmmm... ale akonahle vojdes do vojny, tak popieras to za co bojujes... Ucel nesvati prostriedky.... nemozem niekomu upriet pravo na zivot len za to, ze ma odlisny nazor... alebo ano ? A ak ano, o com to vlastne je ? Ina vec je obrana.... ale americka politika hrania policajta tohoto sveta mi prijde prinajmensiom nebezpecna... Hlavne to, ako to dopadlo v Iraku. Dodnes nenasli jedinu zbran hromadneho nicenia, priviedli krajinu v podstate do obcianskej vojny, pokusali sa vybavit si beztrestnost tym, ze by americanov nemohol nikto uznat vinnych z vojnovych zlocinov, vojna kvoli strategickym zaujmom (ropa, ozivenie vojenskeho priemyslu), ktora mala obal oslobodenia iracanov... atd... Takyto postup je aj proti nasej kulture. A k tym kulturam... nemozeme druhe kultury posudzovat podla seba... Kazda kultura je svojim sposobom jedinecna... tak ako neexistuje len jedno spravne nabozenstvo neexistuje len jedna spravna kultura !

K terorizmu len tolko - 11 september bol reakciou na americku politiku... bez nej by k tomu nedoslo. Americania sa snazia touto politikou upevnit si postavenie vo svete a ziskat vplyv. Dalej su tam strategicke zaujmy spolocnosti a az na samom konci je zaujem o ochranu zivota/dostojnosti. Takto to aspon vidim ja. Z tej politiky vsak nevinim vsetkych americanov.... Ani my nie sme obrazmi nasich politikov, resp. naopak... je to o tych, co o tom rozhoduju...

A abych se vrátil k načatému tématu a odpověděl Awarovi - se zahraniční politikou USA v zásadě souhlasím, jako jeden z hlavních důvodů z lenosti místo vlastní formulace ocituju závěr velmi pěkného článku Martina Schmarcze v dnešních LN:

Přeloženo do aktuální politické řeči: kultura upřednostňující nároky kolektivu před právy jedince nám může připadat stejně hodnotná jako ta naše jen do té doby, dokud zůstane předmětem abstraktního akademického zkoumání a nezhmotní se na našem prahu ve formě výbušniny opásané kolem těla.
Úcta ke každému jednotlivému životu je základním závitem naší kultury a to nám nedovoluje tolerovat ty kultury, které tuto premisu popírají.
...
Civilizovaná tolerance a velkorysost zkrátka můžou a mají nastoupit ve chvíli, kdy agresivní nepřítel leží v prachu a činí pokání. Do té doby mějme na paměti, že nepřežívají ty kultury, které hledají pravdu o životě, nýbrž jen ty, které mají sílu žít.

Přesně tak, záleží na lidech. Taky se přimlouvám za změnu tématu, ještě bychom se pohádali o politice :)

nicmene,tohle sem vlastne nepatri.tohle forum je k necemu jinemu,omlouvam se za zmenu tematu....

s tim muzu jen souhlasit...to,co se tu deje,neni podnikani ale zlatokopectvi...velice kratkodobe zlatokopectvi.A co pak ?

Ano,to taky znam.Jediny rozdil je v tom,ze ja jsem sel dobrovolne,uz jsem na to dozadkulezectvi nemel nervy.Ale to je v lidech,ne v kapitalismu,dokud to ve firme vedli Japonci,bylo to o necem jinem...jak to prevzal cesky management,slo to do .... asi tak.Male "č" ve slove cesky pisi schvalne...

Mbala:Vis,tohle se mi stalo na jare,krome jineho mi onen dotycny sef nezaplatil za 3 mesice plat,a mohu te ujistit,ze jsem se pro tuhle firmu snazil delat co nejvic,protoze jsem to bral jako kdyby byla moje.Po tomhle jsem vsak nazor zmenil,ted uz jen -odtud-potud-.....podruhe uz se napalit nenecham,...ani nahodou.Vzdy jsem delal svou praci poctive a jak jsem nejlepe umel,ted,v tomhle kapitalismu zjistuji,ze se musim naucit praci -obkecat-,lezt do neciho zadku,a podlezat...a to se ucit nechci.Nikdy jsem to nedelal,nedelam,a ani delat nebudu.To radeji chcipnu hlady.

Co máme momentálně u nás je takový "naivní kapitalismus", který je z jedné strany nahlodáván lidmi, kteří si ještě nevšimli, že se režim poněkud změnil, a z druhé strany lidmi, kteří si toho naopak všimli velmi dobře a šikovně využili spousty děr a skulinek. Zbytek národa je v permanentní depresi, aspoň tak se mi to jeví, když si čtu posty na furry.cz.

Situace se naštěstí pomalu lepší. Pořád ale existují lidi, kteří jsou kvůli své blbosti ochotni vyhodit zaměstnance, který projevil smysl pro týmovou práci a který je ochoten říct nahlas svůj názor místo škodění po straně a nekonečného nadávání na poměry.