Domov českých a slovenských furry zvířátek * Home for czech and slovak furry animals

<< zpět

Název:

Zima

Žánr:

Úvaha

Autor:

Dragea

Zveřejněno:

02.12. 2010

Poznámka autora:

Nuda na vrátnici. Nevím, jestli je to úvaha, či to označit jinak... každopádně je to volný tok mých myšlenek, naškrábaný na papír... A možná tak trochu vyjádřený dík jednomu rysovi :)

Už je zase zima. Mé velmi neoblíbené období. Kdyby jen byla jenom zima. Ale ten sníh. Ten by snad mohli projednou vynechat.
Sedím tento týden na vrátnici, takže mám spousty času na svoje myšlenky. Zatoulám se tedy k mysli k sobě jakožto dračici. Ta zafrká a znechuceně ze sebe otřepe kupu sněhu. Mám chuť se proletět alespoň tady, tak vzlétáme. Letíme nad zasněženými lesy, občas pod námi proběhne nějaké pomenší zvíře, či proletí pták. Není překvapen. V tomhle světě je na dračí přítomnost zvyklý.
Před námi se objeví vyvýšená louka se strmým srázem vedoucím k lesu pod námi (jinak to vysvětlit neumím..). Tato louka není zasněžená, ale rozkvetlá mnohobarevnými květinami. Dračice spokojeně zavrní. Až teď si všímám, že na okraji této louky sedí kočičí postavička. Kočka? Možná bych čekala někoho jiného ale nevadí. Nechávám myšlenky volně proudit a přilétám blíže. Poznávám v kočce rysa.
"Budu na tebe myslet.", říkává každý večer před rozloučením. Že by na mě myslel až tak usilovně, že by se mi vkradl do toho denního snu? Rozhodně zajímavá představa. Usmívám se a přistávám vedle rysa, který se mi otírá o nohy. Úplně jako kočka domácí. Zasměju se při vzpomínce, kdy mi říkal, že by si měl popis změnit na lynx domestica. Společně sedíme na srázu a hledíme na zasněženou pláň, když mě z myšlenek vytrhne protivný zvuk. Zvoní telefon. Zašklebím se a zdvihnu sluchátko. Moje vedoucí mi sděluje, že mám zavolat naší paní ekonomce, že došla sůl na posypání chodníku. U dračích křídel! To jí nemohla zavolat sama? Obracím oči v sloup a vytáčím číslo na tu ženskou. Teď už se mi do mého světa asi vrátit nepodaří. A i kdyby, nikdo tam na mě asi už čekat nebude. Škoda. Ale stejně jsem vděčná alespoň za tu chvíli, kdy mě nikdo nerušil.

Komentáře k tomuto dílu

Zorgy --- 00:58 19.12 2010

Úžasně výstižný, skvěle se to čte

Wolfsen --- 16:36 09.12 2010

supr!
jen bych to neazřadil do úvah, ale k povídkám, tam se proud vědomí hodí víc

Canis --- 10:42 05.12 2010

Palec nahoru; moc krásné a krátkost textu mu dodala šmrnc =)

mineas --- 21:17 02.12 2010

Přivádíš mne k úžasu.