 | |
| Název: | Poslední sen | | Žánr: | Poezie | | Autor: | Najlvin | | Zveřejněno: | 04.11. 2009 | | | | | Poznámka autora: | Nejsem žádný básník, to ne, ale občas mě nepadne zajímavý námět, možná pár veršů, a snažím se to pak více rozvinout. No a někdy se to pak rozhodnu i zveřejnit, jako třeba toto amaterské dílko. Sice nic moc, ale snad se bude někomu líbit ;-) | | |
| Poslední sen
Sním rád sen o světě bez krutosti,
o světě bez násilí a bez chamtivosti.
Sním rád o lásce, o štěstí i o spravedlnosti,
sen o prostém soucitu, pochopení a volnosti.
Sny jsou totiž krásný sebeklam,
dávají nám možnost být tu i tam.
Možnost prožít odepřené zcela sám,
a ušetřit nás tak těch krutých ran.
Každý sen však skončí jednou,
přinutí nás zas žít realitu temnou.
Neodcházej přece, zůstaň tu se mnou,
společnost dělej mi ještě chvíli malou!
Marně však volám do prázdna,
do chladu ponurého rána.
Snaha je to zkrátka marná,
ticho již narušila černá vrána.
Mříže rezavé drží mě tu pevně,
jak nespravedlivé je to zjevně.
Sen můj si odešel svobodně,
a já jen za ním hledím toužebně.
Duše moje je totiž stále volná,
zůstává nezkrocená a nespoutaná.
Jen tělo mé zde temné zlo poutá,
s čímž se liška těžko vyrovnává.
Smutek pohltil mne bez varovaní,
víc teď nyní pociťuji to strádání.
Jaký smysl má vlastně takové týrání,
páchané zde bez jediného zaváhání?
Dnem i nocí chýlil se můj čas,
ta odpověď jistě osloví vás.
S rozbřeskem totiž přijde člověk zas,
tentokrát však života navždy zbavit nás.
Až v tu chvíli usnu věčným spánkem,
budu snít já opět svůj milovaný sen.
Sen o lásce, o štěstí i o spravedlnosti,
sen o prostém soucitu, pochopení a volnosti.
| << zpět
Komentáře k tomuto dílu |  | BlueFox --- 00:15 16.11 2009 |
Moc krásně napsané. Nevim ani co k tomu rict... Vubec v tenhle cas se me to docela dotklo. Posledni dve sloky (rika se tomu u basne tak ne?) jsou bohuzel az prilis současné... Posledni dny me to hodne bloudi v hlave.
Vis co si myslim? Ze by jsi si mel zalozat facebook. Sice ho sam nemam, a moc ho neuznavam. Ale vzhledem k tomu, jak masově rozšířený je mezi zbytkem populace je to ideální způsob jak presentovat svou myšlenku. A to at se bavime o tehle basni, ci o Vixey vseobecne... Myslim že by se měla široká veřejnost dozvědět co vlastně děláš. Dalo by to tvemu snazeni dalsi rozmer, protoze jsem si jist ze na uspech nebudes dlouho cekat.
Mineas: Sice máš v zásadě pravdu, ale zrovna o tomto díle se to takhle říci ndá. Ty mříže jsou až příliš zkutečné, aby se jim dalo kloudně čelit, či dokonce přesvědčit sebe sama že vlastně nejsou. Možná jsi za tim jen hledal přenesený význam, či přirovnání všeobecně, jak tomu u většiny básní je, ale v tomto případě tomu tak bohuzel neni. |
 | Najlvin --- 15:09 29.10 2009 |
To máš naprostou pravdu. Někdy ovšem není jiná možnost, jako lišky na farmě. ty se mohou uchýlit skutečně jen k těm snům... :( |
 | mineas --- 14:33 29.10 2009 |
Své mříže si většinou budujeme sami. Je na nás, abychom našli způsob, jak je prolomit. Někdy můžeš druhé přesvědšit, že jejich pravda není ta jediná, jindy musíš hledat někoho, kdo to dokáže pochopit. A někdy nezbývá než utéct. Třeba k snům. Ale jen utíkat, mříže pak zesílí... Je nutné se jim postavit a rozbít je. Když je čekání příliš dlouhé, může být pozdě. Nedělat nic a doufat, že se to nějak změní samo je bláhové... |
|
|
|
