nevím, co si o tom mám myslet. sakra proč, proč to píšu?!
vznik za dvě minuty.
Zatímco
svět si kolem běží
já poslouchám už stěží
v nekonečném víru spadaného sněhu
zmuchlaná srst
vrba, co mi zpívá
a voda, která možná
kdysi byla živá
šarlatový závoj nekonečné zlosti
zmuchlaná srst
a perleťově bílá čerň
slza, co se leskne
povzdechy co teskně
zapomeň.
Jediné
co v mysli mojí zbývá
Úsměv, který nezakrývá
v zatemnění ponořené mysli
přemýšlej
proč rozpraskané polštářky tvých tlapek
roní slzy
příliš brzy
a pohádky mých neplněných přání
přátelé vykovaní z rudy
šrámy vykvetly jen z nudy
nevnímáš
zvyk je nekonečná smůla
a přerývaný dech
a nasládlý vzdech
s kapkou hořké příměsi
jsem drahoušek
škoda jen můj vlastní.
