Furry.cz
|Texty|Obrázky|Členové|Furry FAQ|Forum|
 Siamsky pisar od Olven<< zpět
 
Název:Konec je obsažen v počátku.
Žánr: Úvaha
Autor:blackwolf
Zveřejněno:06.03. 2007
  
Poznámka autora:  
 

 
Konec je obsažen v počátku. Už když uděláme první krok, přesněji už v okamžiku kdy nás napadne tento krok udělat, je předem jasné kde a jak přesně naše cesta skončí. Dokonce to víme mi sami, už od prvního okamžiku, často ne vědomě, nýbrž podvědomě, ale víme, někde hluboko uvnitř to víme. Většinou však nejsme natolik inteligentní, silní a odvážní abychom si to přiznali. Bojíme se vůbec pomyslet na konec – hluboko uvnitř sebe sice víme naprosto přesně jaký bude, ale bojíme se ho natolik, že ho potlačujeme. Zastrkáváme ho do nejhlubších koutů naší mysli ve snaze ho pokud možno definitivně zlikvidovat a vypudit z naší hlavy. Většinou ho nahrazujeme nadějí. Nadějí v hloupé věci, jako že svět je dobrý, dobro musí zvítězit, štěstí musí být nalezeno, právo musí být nastoleno a tak dále – samé hlouposti o kterých sami víme jak jsou hloupé, ale přesto jim věříme, neboť je to pro nás přijatelnější než pravda. Ti, kterým se to daří nejlépe, se nazývají optimisté – šťastní lidé, kteří vidí jen nepatrné zlomky světa, které jsou příznivé a ten zbytek dokáží jakýmsi zázrakem úspěšně ignorovat, přesto že je nesrovnatelně větší než ta část, kterou vidí.
 
 
 
Komentáře k tomuto dílu

mineas       --- 02:38   04.09 2009

Nevím, jestli to nenaznačil už někdo přede mnou, ale zkus se zamyslet nad tímhle: Neudělal jsi někdy něco jen proto, aby jsi zjistil, co se stane? Vycházím z předpokladu více možných řešení... Právě v této zvědavosti a v touze dovědět se odpověď na otázku Co když ...? vidím mnohdy svou radost z života. Jsem totiž nesmírně zvědavý tvor (a občas svou dotěrnou zvědavostí přivádím druhé k šílenství - třeba když na mě řvou Tak už to sakra zvedni, ať už to máme hotové! A já odpovím, ale proč to chcete dělat takhle, když by to šlo i jinak?)

blackwolf       --- 18:41   25.03 2007

Děkuji, moc děkuji… Konečně někdo kdo na mne kvůli tomu nezačal útočit, vysmívat se mi, opovrhovat mnou, kdo to nevzal jako osobní urážku či se mi nesnažil podstrkovat věci které jsem neřekl, ale naopak ho dokázal pochopit a porozumět mi. Upřímně řečeno jsem už ani nečekal že se někdo takový najde.
Problém většiny lidí je, že nejen nejsou schopni podobný názor pochopit, ale ani se nad ním zamyslet (což ostatně je hlavní účel toho proč něco píšu – nechci čtenáři vnucovat svoje názory, chci ho jen postrčit k tomu aby se nad problémem sám zamyslel a vytvořil si nějaké vlastní) a co je nejhorší, nejsou schopni ho ani tolerovat:((

Phasianidae       --- 16:54   22.03 2007

Krasne, opravdu...

Mam jen pocit, ze duvod, proc vlastne v nasi 'prekrasne' dobe nestoji spousta veci za nic jest prave, ze se na problemy s prominutim hazi bobek. Kazdy jde vetsinou pouze za svym prospechem ci male skupinky jedincu, za 'stestim' a neuvedomuje si, ze ten bobek vzdy na nekoho dopadne - a ze dopadne o to tvrdeji a o to vetsi. Tak vsichni na sebe navzajem hazi bobky a nakonec to cele konci kde? Ignorovani problemu jest cesta, jiste - ale jen pro nektere a sobecka podle meho skromneho pohledu, na ktery mam doufam pravo jako vsichni ostatni.

Radost a smutek nejsou dve veci, jen dve strany jedne ;) Kazat, ze vse videt optimisticky jest jedina spravna vec je stejne, jako zavadet krestanstvi inkvizici - kazdy ma pravo na vlastni pohled na svet. Nechci vyvolavat flame jak se muze zdat, jen podotknout, ze vnucovani nazoru jest dnes az prilis nezdrave - bohuzel, je toho tolik, ze si nejednou muzeme slova spatne vylozit a vse hned pokladat za osobni utok ac tak neni ani zdaleka zamyslen.

Mozna jest zajimave, ze ti, co problemy vidi v jejich cistsi podobe a uvedomuji si plne jejich rozsah se pak mohou a casto dokonce pokouseji veci alespon trochu zvratit - a tim leckdy i zachranit 'dobrovolne zaslepene stastlivce' - bohuzel, kdyz pak s vycerpanim prijdou pro byt jen mala slova utechy, jedinou odpovedi jsou rypave narazky, ze takto se zit neda a proc nejsou take tak 'happy', vzdyt oni to bez problemu dokazi no ne?... to jest smutne samo o sobe

Avsak, hluboka poklona Blackwolfe *skloni svou korunku i kridla az k zemi*
Dekuji za ty, co chteji videt a neboji se pohledu bez ruzovych bryli ;)

janys       --- 22:06   13.03 2007

Inu, máš asi pravdu... dost jsem to přehnal, to uznávám. Já mám koneckonců také svůj názor na svět a bojoval bych za něj stejně jako ty. Jenom je mi líto, že vedeš tak nešťastný život a že je tvůj pohled na svět tak morbidní.

blackwolf       --- 17:43   13.03 2007

„Naznačuje blackwolf svým komentářem, že jsem omezený, nevědomý a hloupý, protože mám šťastný život?“
Potrefená husa se vždycky ozve;) Nebuď přeci tak vztahovačný. Žádné rovnítko mezi mnou popsanou skupinu a lidi co mají šťastný život jsem nedal.

„podobných se nachází na internetu stovky“
To je mi srdečně ukradené. Např. počítačových myší se také u vyrobilo tisíce druhů a pořád návrháři vytvářejí nové. Kdybych měl dělat jen to, co přede mnou ještě nikdo neudělal, tak bych toho asi mnoho nedělal;)

To co píšeš v posledním odstavci jsou jen tebou vykonstruované závěry. Nic takového jsme v článku ani komentáři nenapsal ani nenaznačil. Takže nechápu jak jsi z toho něco takového mohl vyvodit, když moje texty jsou o něčem naprosto jiném. Askezi s radostí přenechám jiným.

janys       --- 16:29   13.03 2007

Naznačuje blackwolf svým komentářem, že jsem omezený, nevědomý a hloupý, protože mám šťastný život?

Tohle je zkrátka determinismus ve své nejkrystaličtější podobě. Sorry, k tomuhle článku jsem se původně nechtěl vůbec vyjadřovat, ale nedalo mi to. Článek mě v podstatě nezaujal - podobných se nachází na internetu stovky. Co mě ale uhodilo do očí, byl blackwolfův komentář.

Co jsem tedy vyrozuměl? Nemá smysl kupovat si šaty, maximálně tak ty do hrobu. K čemu bych se oblékal, když stejně umřu? Proč si kupovat auto? Těch pár desítek let to bez něj vydržím, protože stejně jednou umřu a auto půjde na šroťák / do bazaru. Proč chodit do školy? Vzdělání mi je k ničemu, protože stejně umřu. Proč hledat lásku? Proč? Já mám odpověď: Protože než umřu, tak se tu těch několik desetiletí nebudu ploužit jako stín. Olven má naprostou pravdu - život se má žít a užívat. Stejně tak perfektně sedne citát ze Saturnina.

Už končím, tohle celé je odporné.

      --- 19:28   11.03 2007

Zdeněk Jirotka, Saturnin:

Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zazpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života.

Prožíváme-li delší dobu idylu, tvrdí doktor Vlach, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo konec konců v naší moci, aby jenom hřála.

tugar       --- 03:35   11.03 2007

Dodal bych, ze to hledani by si mel clovek poradne uzit. To ze na nej nekdy padle seda nenalada, ktera muze vypadat treba jako splin, jeste neznamena, ze se neda proste na chvili hodit za hlavu, snizit se o par stupnu inteligence a vyblbnout se jak stene. Takovy clovek se pak navenek muze jevit jako bezstarostny blbec, ale podle me je schopnost uzivat zivota stejne dulezita jako umet se podivat na svet bez ruzovych bryli. Mam takovou tteorii, ze jsou tri druhy lidi, at je historicka epocha jakakoliv. Lide co svou existenci jen nejak prezivaji, lide co svuj zivot ziji a lide co si si ho proste uzivaji.

Flaiming       --- 23:50   10.03 2007

Ja myslim ze tu urcite nejsme jen proto, abysme hned zase umreli :) Zivot ma urcite nejaky smysl. Jen ho najit...mozna prave to hledani je onen smysl.

blackwolf       --- 12:24   10.03 2007

Ne. Tohle já nedokážu. Nedokážu ignorovat zjevná fakta, skutečnost kterou vidím před sebou tak jasně jako písmena v knize.
Jsou lidé co dokáží zanedbat a nevidět jasná fakta, realitu před svýma očima, smysl vět napsaných v knize světa a žít ve vlastním vysněném světě který má s realitou společných jen několik málo detailů, kterým povolili proniknout jejich slepotou a vzali je v úvahu. Na jednu stranu takových lidí lituji a opovrhuji jimi, protože jich svět je pohádka, vymyšlený sen, žijí v nevědomosti, neschopni reálně se podívat na svět, kriticky zhodnotit situaci ba ani hlouběji uvažovat o čemkoli. Na druhou stranu jim nesmírně závidím, neboť právě jejich omezenost, nevědomost a dalo by se říci i hloupost, jim umožňuje být šťastnými i přes to že pro to nemají žádný objektivní racionální důvod.

Ano, jsem ztracen. Narodil jsem se ve špatné době, na špatném místě a ve špatném těle. Tento svět není nic pro mne, nepatřím sem, nehodím se sem, nikdy se tu nebudu cítit dobře.

Jsem odsouzen k zániku a můj druh už dávno vyhynul, pokud vůbec někdy existoval. I přes to že stále žiji, jsem už vlastně dávno mrtev. Mrtvola, která již nikdy nemůže procitnout, neboť smrt je definitivní, může jen čím dál tím více hnít ve svém hrobě až do té doby než shnije docela a změní se v prach.

Olven       --- 11:45   10.03 2007

Podle mne jde o to zivot prozit stastne a je jedno jake prostredky pouzijes k tomu, abysis ho stastny udelal. Je jedno, jestli sam sobe budes lhat, videt, veci, ktere nejsou a nevidet spatne veci, ktere jsou nebo se skutecne naucis radovat z podstatnych veci a nad temi nepodstatnymi mavnes tlapou. Clovek ktery se nonstop uzira bidou sveta je predem ztraceny. Potlacovani konce neni spatna vec, proc se jim uzirat? Az prijde, tak prijde, mezitim si vsechno muzeme skvele uzit. No ne?

tugar       --- 03:14   07.03 2007

Hmm, z duse. To takhle jeden normalni koukne rano na zpravy, pak z okna na ulici a hned je po optimistickych naladach (v pripade ze se vubec vyskytovali).