 | |
| Název: | Adrian&Izu - začátek | | Žánr: | Povídka | | Autor: | Mikairu | | Zveřejněno: | 24.07. 2008 | | | | | Poznámka autora: | Pře poměrně dlouhou dobou jsem přivedla k životu dva charaktery. lva Adriana de Kumari a geparda Izu Aneri. Docela jsem si oblíbila je používat v RP a nakonec jsem se rozhodla že by bylo nefér je nechat jen tak, takže tady je trošku klišovitý příběh o pochybách a zakázané lásce. Nejsem spisovatel, píšu pro svojí radost tak to neberte jako vážný pokus o psaní ale i tak se omlouvám za časté skloňování jmen, pokusila jsem se to omezit na minimum ale i tak :/ Další díly někdy příště pokud vás tedy tenhle nenakrkne a nebudete se dalším bránit :P | | |
| Venku bylo hezky, slunečno, přesně tak, jak to bylo v předpovědi. Adrian s úsměvem vyhlédl z okna a opřel se o stěnu. Měl chuť jít ven a po chvilce přemýšlení tak i učinil. Vyšel na dvůr, kam se podíval, všude byli vojáci. Usmál se. Byl jedním z nich. Zamžoural modrýma očima do ostrého slunce a spokojeně si povzdychl. Sedl si na kraj kašny, bylo to jeho oblíbené místo, viděl odtud kamkoliv chtěl. Odhrnul si z čela pramínek černé hřívy a pozorně se rozhlédl. Zarazil se u vojáka kterého nikdy neviděl. Jeho uniforma byla stejná jako Adrianova až na jeden rozdíl. Adrian měl modrou uniformu a cizincova byla černé barvy. Adrian dobře věděl že dvoumetrového lva jako je on těžko někdo přehlédne nicméně aby zvýšil procento úspěchu tak se narovnal a zvedl. Zabralo to. Gepard se na něj otočil a věnoval mu dlouhý pohled do jeho pronikavě zelených očí. Adrian musel přiznat že je velmi přitažlivý. Byl vysoký, hubený a i pod uniformou bylo znát vypracovanou atletickou postavu. Vykročil k němu se sebevědomím sobě vlastním – vždyť je generál major, ten gepard těžko může mít vyšší hodnost- a nepřestával se usmívat. Když se zastavil těsně před neznámým, ten věnoval krátký nenápadný pohled jeho ramenům aby zjistil Adrianovu hodnost. Vteřinu nato ukázkově zasalutoval. Adrian však pokynul aby zůstal v klidu.
„Koho hledáte?“ Otázal se lev a oplatil mu pohled do očí. Gepard je nesklopil.
„Generál majora de Kumari.“ Odpověděl na otázku.
Adrian si ho chvilku mlčky prohlížel. Gepard měl uniformu pečlivě vyčištěnou, bylo vidět že si dal na svém zevnějšku velmi záležet. Blond vlasy měl čerstvě zastřižené, stejně tak vousy.
„A co potřebujete?“Pousmál se Adrian.
„Odpusťte ale to mohu říci pouze jemu, ukážete mi cestu, prosím?“
„Ale jistě.“ Adrian se tvářil stále uvolněně a vedl neznámého do své kanceláře. Když voják vešel, zavřel Adrian dveře a posadil se za stůl. Natáhl ke gepardovi ruku a pevně ji stiskl.
„Generál major Adrian de Kumari, těší mne“Gepard se jen usmál
„Izu Aneri, pane.“ Představil se gepard a posadil se do volného křesla.
„Nuže, plukovníku Aneri, co jste potřeboval?“
„Byl jsem přeřazen k vaší jednotce, pane.“
„Ach tak…jakou máte specializaci?“ Adrianovi ještě chvilku trvalo než si přiznal že se mu Izu libí čím dál víc, to ho ovšem dost zneklidnilo. Náklonnost samce k jinému samci byla nezákonná.
„Jsem ostřelovač, pane. Prý nejlepší v zemi ale nerad bych se chvástal.“ Adrian se jen usmál a poznamenal si že tenhle voják rozhodně není obyčejný.
„Dobře, tak se půjdeme na cvičiště podívat co umíte, plukovníku.“
„Jistě, pane.“
Generál vstal a vedl Izu skrze bludiště chodeb na venkovní cvičiště střelby. Adrian dal Anerimu pušku a sedl si o kousek dál, aby měl dobrý výhled. Izu zasáhl na všechny rány téměř dokonale.
„Působivé“ Poznamenal Adrian.
„Děkuji, pane.“
„To by pro dnešek stačilo, plukovníku. Přijďte ke mně zítra dopoledne.“
„Samozřejmě, pane!“ Izu zasalutoval a elegantním krokem se vytratil pryč. Lev také zamířil domů.
Adrian si byl svými reakcemi na Izu značně nejistý. Snažil se celý večer zaplašit myšlenky na to, že by ho mohl přitahovat ale příliš se mu to nedařilo. Příští den seděl v kanceláři, ponořen do svých myšlenek tak, že si ani nevšiml že gepard už přišel. Seděl tiše a se zájmem pozoroval svého nadřízeného. Po chvíli si Adrian uvědomil jeho přítomnost a dalo by se říci, že vnitřně vyletěl z kůže. Navenek byl stále klidný a odměřený.
„Čekáte dlouho, plukovníku?“Otázal se a založil si tlapy do klína.
„Nijak zvlášť, pane.“
„Dobrá. Přejděme k věci. Než nastoupíte k mé jednotce, je tu ještě nějaké papírování. Potřeboval bych od vás podepsat pár věcí a pak vás přiřadím ke svým.“ Adrian vytáhl složku s dokumenty a podal je Izu. Když je gepard přebíral, letmo přejel Adrianovi přes ruku. Adrianem projelo zvláštní zachvění a zachránilo ho jen jeho perfektní sebeovládání. Izu se usmál a Adrian si uvědomil že to nebyla náhoda. Nepřestal však gepardovu hru hrát. Až teď si také všiml že má Izu rozepnuté první dva knoflíky bílé košile, kterou měl pod uniformou. Teď už si byl zcela jistý že ani tohle není náhoda ale stále na sobě nedal nic znát.
„Pane?“ promluvil z ničeho nic Izu a vytrhl tak Adriana z jeho soustředění.
„Ano?“
„Odpusťte mi tu drzost ale…nezašel byste večer do města na skleničku?“Adrian byl na rozpacích. Nechtěl Izu z nějakého důvodu který mu nebyl znám odmítnout ale zároveň se toho bál. Musel se rozhodnout rychle.
„Rád, plukovníku.Děkuji za pozvání.“ Rozhodl se nakonec ale dal Izu najevo že je stále jeho nadřízeným.
„Je mi potěšením, pane. Uvidíme se tedy večer?“Ujistil se ještě gepard.
„Uvidíme.“Přitakal generál a v duchu se proklínal že neodmítl. Věděl že to nemůže skončit dobře.
| << zpět
Komentáře k tomuto dílu |  | redrum --- 04:21 23.02 2009 |
Tohle dilko trochu nahrava me teorii, ze zena ma jasnejsi predstavu o tom co je pritazlive na opacnem pohlavi, nez opacne pohlavi samotne. Co ponekud degraduje literaturu by-gay for-gay. Stejne jako muz umi lip popsat lezbicke vyjevy. Ale to jen tak na okraj.
'Charaktery' je uplne normalny neologizmus. Tajne doufam ze se objevi v pristi verzi Kratkeho slovniku ceskeho jazyka. Postava ma uz stejne priradenych vyznamu az az. Samozrejme se tak nestane kvuli konzervativnim jazykovedcum *sic*
"všude byli vojáci... byl jedním z nich"
Wolfsen by asi mohl cist trochu pomaleji, protoze mu unikaji vyznamy ;)
Je to naprosto srozumitelne napsano a neni na tom nic nelogicke nebo k smichu.
Autor to sice nespecifikoval, ale cerna uniforma muze patrit prislusnikovi cizi armady. A 'stejna' je jen v rysech charakteristickych pro uniformy (cista, se zazehlenymi puky, hranatym strihem atd..)
Oni se to sice uci, ale stejne bych chtel videt ceskeho generalmajora jak identifikuje dustojnickou hodnost na cinske uniforme...
Hubeny ve vyznamu stihly je stejne dobre jako hubeny ve vyznamu vyzably. Alespon podle toho co jsem vypozoroval z kazdodenneho pouziti moderniho ceskeho jazyka.
Podle mne tohle pokracovani nepotrebuje. Je jasne co bude nasledovat. Podle mne si autor jenom potreboval dokazat, ze umi slova poskladat do estetickeho celku... kdyz chce :) |
 | Dragea --- 15:54 31.07 2008 |
Hmmm... tak to vypadá napínavě ;) Moc se těším na další pokračování, jestli bude :) |
 | Wolfsen --- 09:19 24.07 2008 |
Česky se říká dvě postavy!!! Characters si nech do angličtiny!!!!!
"všude byli vojáci... byl jedním z nich" :-))))))))))))))))))))))))))
Generálmajor de Kumari nezná uniformy?
Pokud měl Izu atletickou postavu, řekl bych, že byl spíš štíhlý, než hubený. To je dost rozdíl.
JInak je to dobé. A myslím, že většina spisovatelů píše hlavně proto, že je to baví. Tak se bav dál a my se budem bavit s tebou :-)
p.s.: tuším, že spisovně se používá odstřelovač, ale to je detail |
|
|
|
